Minimální mzda v Německu — co musí česká firma platit vyslaným pracovníkům

Dvě úrovně minimální mzdy

V Německu nejde jen o jedno číslo. Pro vyslané pracovníky existují dvě úrovně, a platí ta vyšší z nich:

• Obecná zákonná minimální mzda (Mindestlohn) — platí napříč obory jako spodní hranice. Sazba se každoročně zvyšuje, proto si vždy ověřte aktuální výši pro daný rok.
• Oborové minimální mzdy (Branchenmindestlohn) — v některých oborech platí na základě zákona o vysílání pracovníků (AEntG) vyšší závazné sazby. Týká se to typicky stavebnictví (často i s vyšší sazbou pro kvalifikované dělníky), úklidu budov, elektro, malířů a dalších.

Pro vás to znamená: nestačí znát „tu jednu" minimální mzdu — musíte zjistit, jaká oborová sazba platí pro vaši konkrétní činnost, protože může být znatelně vyšší.

Koho se to týká

Minimální mzda v Německu se vztahuje na všechny hodiny odpracované na německém území, bez ohledu na to, že je pracovník zaměstnaný v Česku. Týká se tedy každého vyslaného zaměstnance po dobu, kdy fyzicky pracuje v Německu.

Co je s tím spojené

Kolem minimální mzdy jsou navázané další povinnosti, které celní správa (Finanzkontrolle Schwarzarbeit, FKS) při kontrole prověřuje:

• Evidence pracovní doby — u vyslaných pracovníků je třeba vést a uchovávat záznamy o odpracovaných hodinách.
• Ohlášení vyslání — předem celní správě (u oborů, kterých se to týká).
• Formulář A1 a u stavebních prací SOKA-BAU — jdou ruku v ruce s minimální mzdou.

Proč to nepodcenit

Podplacení vyslaného pracovníka pod německou (nebo oborovou) minimální mzdu je správní delikt s vysokými pokutami — a může vás vyřadit z dalších veřejných zakázek. Navíc je to jeden z prvních bodů, které kontrola na stavbě prověřuje. Vyplatí se to mít nastavené správně od začátku.

Časté otázky